Norský zápisník č. 2/2014

Ahoj všichni, už je to tady ! Jdeme na loď ! Ráno jsem se probral až poslední a když jsem sešel dolů, kluci už snídali. Jen Kopeček byl již oblečen a nervózně přešlapoval na terase. Bylo na něm vidět, že ho hodně brzdíme. Sebral prut a utíkal s ním na molo k loďkám, aby nahazoval alespoň ze břehu. Dneska mělo podle předpovědi hodně pršet, ale od rána svítilo sluníčko a počasí bylo neočekávaně krásné.

Dohodli jsme se, že dopoledne využijeme k tomu, abychom si každý osahal svůj prut :-) Kopeček s Lukášem se vydali na skálu asi 200 metrů od baráku, Mirek házel z mola a já z kotviště pro trajekt. Po půl hodině mě to přestalo bavit, tak jsem šel s Mirkem vymýšlet, odkud bychom mohli začít odpalovat golfové míčky. Za chvilku přišel i Lukáš s Kopečkem a Tomáš měl v ruce jednu rybu. Měla asi 30 cm a prý je to treska - polak (dále jen "polák"). Na můj dotaz "jak jsi to zabil" mi Kopeček odpověděl "šutrem". Trochu jsem s začal bát našeho výletu na moře lodí.

Protože bylo moc hezky, rozhodli jsme se odrazit člun od břehu ještě dopoledne. Nasoukali jsme se do nepromokavých mundůrů, naházeli do člunu výbavu, nasadili vesty a vyrazili na moře. Počasí nám přálo, tak jsme si výlet opravdu moc užívali, ale stále ne a ne chytit pořádnou rybu. Kluci chytili asi dva malé poláky, které ale pustili. Mirkův "souboj" s polákem na lodi by klidně mohl konkurovat filmu Čelisti. Viděl jsem jeho souboj s "Plzeňáky" ve sklípku, ale tohle bylo mnohem dramatičtější. Když konečně nebohého poláka hodil zpět do moře, zjistili jsme, že mezi tím asi nebohá ryba dostala infarkt a v moři plave břichem vzhůru. To nevadilo rackovi, který přilétl a celou rybu polkl na jeden hlt. Brázdili jsme vody kolem přilehlých ostrůvků, vyhýbali se trajektům a výsledkem bylo, že jsme se kolem poledního vraceli s jedním přijatelným polákem. U oběda byla mírně smutná nálada, ale bramboračka, kterou uvařil Lukáš nám zvedla náladu i sebevědomí a do odpoledního rybolovu jsme vyráželi odhodláni vychytat celé moře. Podařilo se nám najít dobré místo a Kopeček nás díky sonaru bezchybně naváděl na místa, kde by mohla tu a tam nějaká ryba být. Docela se zadařilo a odpoledne jsme se vraceli s pěti rybami v kyblíku. Dvě jsme nafiletovali a dali do mrazáku. Máme tedy cca 1 kg ryb, tzn. zbývá nám ještě 59 kg do maximálního limitu na vývoz ryb z Norska pro 4 osoby :-)

S Lukášem jsme utrpěli první ztráty návnad, když jsme o útesy urvali gumové rybičky. K večeři byli smažené řízky z hub a v troubě zavoněla treska - polak :-) Zatímco já po vykoupání zasedl k psaní zápisníku pro naše věrné fanoušky, Kopeček ještě běžel na molo chytat ryby. Lukáš si opravoval prut a Mirek si vychutnával cigárko na terase při západu slunce. Ráno chce jít Lukáš běhat po ostrově, ale o tom zase až zítra . . . Dobrou noc . . . Váš Dušan Bambulka