Norský zápisník č. 4/2014

Ahoj všichni, dnes byl den, který půjde těžko překonat ! Tak krásné počasí jsem tu ani nečekal. Když jsem ráno rozlepil víka a sešel dolů, zjistil jsem, že ostatní rybáři ještě chrápou. Poprvé jsem vstal první. Netrvalo však dlouho a byla tu celá naše parta. Nasoukali jsme do sebe chleby s paštikou, proběhl opět klasický fish meeting a za zpěvu písně "my jsme muzikanti, přicházíme z české země" jsme naskákali do loďky. Bylo na nás vidět obrovské odhodlání. Někdo křičel "jdeme na ně", jiný zase "dáme rybám na prdel". Ono to tak vlastně dopadlo, protože výsledkem "dopoledního" výjezdu, který mimochodem skončil až ve 4 odpoledne, bylo 58 makrel a nějaké tresky. Cestou jsme potkali delfíny . . . byl to krásný pohled . . . tedy až poté, co jsme se vzájemně ujistili, že to nejsou žraloci. Po návratu jsme se vrhli na kuchání a filetování našich úlovků. Zároveň jsme chtěli rychle zpátky na vodu. Zhltli jsme gulášovku a vyrazili zpátky na moře. Již ale bez Mirka, který byl pověřen přípravou večeře a vyvěšením vlajky na jeho velitelský balkonek :-) Podvečerní rybolov byl poznamenám experimentem, který Kopeček nazývá "pilkrování". Jak bych to popsal . . . prostě si na prut přivážete asi kilové závaží, najdete v moři hloubku minimálně 100 metrů a pustíte to na dno. Pak tu obrovskou váhu taháte zase zpátky a doufáte, že cestou nastoupí ryba na háček . . . něco jako výtah. Po této dřině, kterou jsme si několikrát vyzkoušeli bez valného úspěchu, jsme raději opět vyrazili do míst, které máme vyzkoušené a ověřené.

Jen pár slov ke Kopečkovi. Ten kluk je opravdu boží . . . je tu ve svém živlu a zároveň nám nedává tak často najevo, že jsme úplní amatéři :-) Dokonce ochotně poradí a pomůže, což z práce tak moc neznáme :-) Když jsme se vraceli kolem 8 večer na základnu, měl jsem sice trochu pocit, že nás s Lukášem chce nechat na moři, protože jel se člunem jako blázen, ale jinak ten kluk opravdu nemá chybu. Je šťastný. Jako jediný zatím čůral z lodi do moře :-)

Odpolední rybolov byl neméně úspěšný, čehož důkazem bylo 33 makrel. Celkem tedy 91 kousků ! K večeři nám Mirek připravil luncheon meat a brambory. Po večeři jsem se naposledy rozloučil s Brunem 1., kterého jsem v rakvičce (lodičce) vypustil na širé moře. Byl to smutný okamžik, ale zároveň symbolický . . . moře nám dnes dalo hodně ryb, tak jsme mu jednu vrátili. Po večeři jsme postupně "tuhli" u dalších dílů Okresního přeboru. Lukáš dokonce usnul se sklenkou vína v ruce, kterou logicky na sebe vylil :-) Dobrou noc . . . Váš Dušan Bambulka