Norský zápisník č. 7/2014

Ahoj všichni, jsme doma, ale srdíčka nám zůstala na Vokse. Poslední den na Vokse proběhl čistě v relaxačním duchu. Díky dobrovolnému budíčku jsme se trochu víc prospali, ale stejně jsme na moře vyrazili kolem 10. dopoledne. Rybaření jsme pojali opravdu volně a jelikož ne a ne chytit něco pořádného, přešli jsme plynule spíš na opalování :-) Kopeček chytil svou "trofejní" rybu a já si spálil ucho od sluníčka. Kochali jsme se přírodou, sledovali delfíny a marné Kopečkovo snažení. Z kraje odpoledne jsme usoudili, že je na čase hodit flintu do žita a vydali se zpátky na základnu. Po obědě jsme se rozešli do svých komnat balit a uklízet . . . chrápání, které se ozývalo dávalo tušit, že to bereme opravdu důkladně :-) Na odpolední rybolov už nevyrazil nikdo a místo toho jsme opravdu začali pomalu, velmi pomalu balit a uklízet. Jako poslední jsme se vrhli na balení ryb a jejich nakládání do beden. Odhadem jsme tušili, že bychom mohli naplnit tak 1,5 - 2 bedny. Ve skutečnosti jsme odjížděli se čtyřmi plnými bednami. Největším zklamáním pro nás tak zůstala spotřeba alkoholu, která byla téměř nulová. Kdo mohl tušit, že zpátky povezeme skoro stejně kořalky, jako jsme do Norska dovezli :-)

Nikomu z nás se nechtělo, ale nic netrvá věčně a proto jsme lehce po 10. večerní zabouchli dveře za naším dočasným domovem a vydali se čekat na trajekt. Tím jsme se přepravili na pevninu a začali jsme ukusovat první kilometry z cesty do přístavu Langesund, odkud nám v sobotu v 15:00 odjíždí trajekt do Dánska. Čekalo nás skoro 11 hodin jízdy s plánovanou zastávkou v dějišti ZOH 94 v Lillehammeru. Hned za druhou zatáčkou jsme narazili na stádo krav, které nehodlalo vstát a opustit pozemní komunikaci. Mirek, jako zodpovědný řidič se je snažil nejprve problikávat a když krávy nereagovaly, přitvrdil a začal troubit :-) Po chvilce se stádo zvedlo a znuděně ze silnice odešlo. Mohli jsme pokračovat směrem na Lillehammer . . . kam naše expedice dorazila kolem 6-té ráno. Než se rozednilo, zaparkovali jsme kousek od skokanských můstků a snažili se dospat, co jsme v noci zanedbali. Někomu to šlo lépe, ostatním díky tomu vůbec :-) Když se Mirek probudil, bylo venku světlo a vydali jsme se na procházku ke skokanským můstkům, kde se před 20-ti lety odehrávaly souboje o olympijské placky. Chtěl jsem si skočit, ale kluci říkali, že nemáme tolik času :-) Po rychlé prohlídce prostoru u hokejové haly jsme se vydali na zbývající část cesty Norskem do přístavu. Cestou jsme zjišťovali, kolik kdo má norských korun v kapse a kolik tak může utratit v sámošce, kam jsme se v Langesundu vydali. Zbaveni posledních norských korun jsme vyrazili do přístavu k odbavení na cestu do Dánska. K trajektu jsme dorazili za vytrvalého deště a po maximálně 15-ti minutách čekání jsme již vystupovali v útrobách tohoto pojízdného kolosu jménem Bergensfjord vyrobeného v roce 2013 v polském Gdaňsku, jehož dutina pojme 1500 lidí a 600 aut.

Ještě v autě jsme do sebe narvali co nejvíce potravin, abychom nebyli nuceni udělat stejnou chybu jako cestou do Norska, tj. návštěvu palubního bufetu :-) Pokud byste někdy jeli do Norska trajektem z Dánska a měli v přístavu chuť na kafe z automatu, tak doporučuji koupit si ho někde v Čechách za 10 CZK a dát si ho v přístavu z termosky, protože jinak Vás vyjde kelímek na 83,63 CZK, stejně jako mě :-) Na palubě jsme se uvelebili na "svém" místě pod schody v 7. patře a začali odpočívat. Mimo návštěvy toalet a free shopu jsme toto místo okupovali až do Dánska. Ono také moc cestovat po lodi nešlo, protože venku bylo počasí, které rozhoupalo tento kolos natolik, že se při chůzi všichni museli přidržovat stěn a zábradlí. Mohlo to vypadat, že se dokonce jedná o výlet anonymních alkoholiků, u kterých totálně selhala léčba. Jen pro zajímavost . . . na palubě trajektu funguje jakási mobilní síť MCP, ze které do ČR voláte za 96,80 Kč / min., hovory přijímáte za 66,55 Kč / min. a za SMS platíte 15,73 Kč / min. Ceny za mobilní internet raději nezmiňovat. Tak jsem si dal mobil do režimu "Letadlo", protože režim "Trajekt" jsem u Samsungu hledal marně :-)

Cesta Dánskem a Německem pak proběhla již bez větších zážitků a tak jsme do Prahy dorazili v neděli v 7:00, tj. po cca 32 hodinách cestování. Všichni jsme byli po cestě KO a každý jsme se těšil do své postele. 

Závěrem bych rád poděkoval Kopečkovi za trpělivost a přípravu rybářské části expedice. Myslím, že z nás dokázal "vymáčknout" to nejlepší, ačkoliv to nebylo mnohdy zrovna lehké :-) Díky tomu jsme chytli tolik ryb, co jsme chytli. Nečekal jsem, že Kopeček, jak ho známe, najde v sobě tolik trpělivosti a pochopení a nezabije nás po dvou dnech pobytu :-) Díky Kopečku !!!

Další moje poděkování patří Lukášovi společně s Kopečkem za to, že nám, co jsme byli v Norsku prvně, vymysleli cestu, která nám ukázala krásy Norska ze všech stran. Hlavně cestu tam zvolili opravdu geniálně. Díky kluci !!!

Poděkování patří samozřejmě i Mirkovi za to, že nezkazil žádnou legraci a byl na ostrově mojí nejen morální oporou, rádcem a učitelem, ale zároveň i golfovým trenérem a bezednou studnicí hitů různých žánrů od oplodňováků až ke kanálním hitům :-) Jeho orientační smysl nás navíc uchovával v bdělosti a to na moři i na souši :-) Díky Míro !!!

Poslední poděkování patří všem členům expedice - díky kluci za skvělý zážitek !!!

Dobrou noc . . . Váš Dušan Bambulka