Norský zápisník č. 1/2016

Přátelé, kolegové, kamarádi, jsme na startu již třetího ročníku Norway Fishing Expedition. Rok utekl jako voda a my ve čtvrtek čtvrtého srpna vyrazili z Prahy směr norský Nordskot. Děkujeme všem, kteří se s námi přišli důstojně rozloučit. Děkujeme zároveň i našim rodinám, že nám dali omluvenku a umožnili tak pokračování této již legendární expedice. Letošní rok nás čekala cesta podstatně delší, neboť jsme se rozhodli pro změnu lokality a místo již profláknutého ostrova Voksa jsme se vydali mnohem severněji a to na již zmíněný Nordskot. Možná si říkáte, co nás k tomu vedlo se dobrovolně trmácet o cca 1.000 km severněji a trávit tak v autě skoro o den déle než dříve . . . prostě nás žene touha po větších úlovcích a ty by měly být na Nordskotu, který je téměř nadosah bájných Lofot, téměř zaručené :-) Cestu jsme naplánovali klasicky, tzn. přes Německo a Dánsko na trajekt do Larviku a následně skrz Norsko přes Trondheim až na Nordskot. Cesta byla fajn až do Německa, kde jsme se několikrát zasekli v kolonách před zúžením. Hlavně Lipsko bylo zaseklé na náš vkus až moc. Kvůli Kopečkovi jsme totiž byli neustále hodinu v mínusu, protože tento bohém na sebe nechává rád čekat, proto jsme místo v osm vyjeli z Prahy až v devět. Nebudu Vás napínat . . . trajekt jsme stihli. Ještě jsme se trochu zasekli mezi Německem a Dánskem, protože Dánsko zavedlo provizorní celní kontroly a samozřejmě jsme byli vybráni i my, jelikož tak velké auto plné tak hezkých kluků . . . to je prostě podezřelé. Všem nám zatrnulo, když Kopeček pana pohraničníka místo pozdravu ujišťoval, že opravu nevezeme uprchlíky . . . kdyby měl ten kluk jen o trochu horší náladu, tak nám zkontrolovali všechny dutiny a to nejen v autě . . . gelu měli v polním stanu evidentně dost :-) Na trajekt jsme se dostali kolem desáté večer a doufali, že najdeme opět vhodné místo a do říše spánku se ponoříme na celé čtyři hodinky. No, nestalo se tak . . . moc místa na lodi na nás nezbylo a tak jsme se nejprve uložili na schodišti v mezipatře, ale vzhledem k tomu, že kolem chodili lidi do free shopu, nedalo se tam ani odpočívat, natož usnout. Přesunuli jsme se tedy k bufetu a tam jsme se obtočili kolem přišroubovaných židlí a pod stoly jsme krásně usnuli. Kolem druhé ráno nás vzbudil, palubní rozhlas, který nám oznámil, že za 10 minut budeme přistávat. Všichni se hrnuli do podpalubí, jen já na záchod, jelikož po probuzení prostě musím :-) 

Původně jsme měli v plánu, že hned po opuštění trajektu zaparkujeme a dospíme se, ale jelikož se volantu chopil Kopeček, tak jel, jel a jel . . . probudil jsem se kolem šesté ráno a už jsme byli někde za Oslo. Dohodli jsme se, že pofrčíme dál a "najetý" čas využijeme ke krátké prohlídce Trondheimu. Tomu jsme věnovali asi dvě hodinky času a prošli si letem světem staré město. Zjistili jsme, že právě v pátek, pár hodin po našem odjezdu z Trondheimu zde vystoupí Tom Jones ! Ba a co víc, hned o pár dní později, přesněji 9.8. se zde hraje finále Superpoháru mezi Realem Madrid a FC Sevilla. Tady se umí bavit. Naše expedice je ale rybářská a ne kulturní a proto jsme se vydali dál na sever . . . dokonce až tak moc na sever, že jsme brzy překročili Polární kruh. Zní to skoro až neuvěřitelně a jelikož jsem tak úplně přesně nevěděl, co to ten Polární kruh vlastně je, hned jsem začal goooooglit :-) Je to prostě fiktivní kružnice, za kterou už bývá lidem zima . . . asi tak bych to shrnul :-) Do nynějška jsem znal jen polární záři, severní pól a polárkový dort . . . teď už vím i co to je Polární kruh. Bylo to ale moc hezké :-) Kolem druhé ráno (v sobotu) jsme dorazili na místo, které si Kopeček přál navštívit a které je cca 2 hodinky jízdy od Nordskotu. Tak jsme zaparkovali a přespali. Tam jsme také poprvé zjistili, že v noci tu prostě nezhasínají :-) Kopeček spal venku a Lukáš ráno litoval, že neudělal to samé. Po probuzení šel Kopeček rybařit ze skály (překvapivě nic nechytil) a my rozumnější jsme se věnovali konverzaci a konzumaci zbylých řízků. Lukáš našel houby. Po krátké prohlídce majáku jsme vyrazili směr Nordskot. V sobotu ve 12:00 byl cíl dosažen. Po 51 hodinách strávených v autě nebo jeho okolí jsme byli na místě.

Ubytovali jsme se a Kopeček s Lukášem byli vybráni jako dva zástupci naší expedice, kteří jsou oprávněni řídit loď. Dostali tedy patřičné školení a to včetně kondiční jízdy :-) Kopeček asi nedával pozor, ale o tom později :-) Ubytování je fajn a přesně takové, jaké jsme si jej představovali . . . ve vesničce je krámek, dva stojany na pohonné hmoty a popelnice na tříděný odpad. To se tu dost hlídá. Kolem dokola jsou jen hory a moře . . . v dálce jsou vidět Lofoty. Krámek jsme hned navštívili, protože Lukáš chtěl mléko a já . . . vlastně ani nevím, ale Mirek potřeboval na záchod. Lukáš koupil mléko, já sušenky a Mirek vyřešil také to, co potřeboval. Demokraticky jsme s Mirkem rozdělili pokoje (Lukáš s Kopečkem zrovna přebírali loď) a vybalili si věci. Podrobněji Vám tradičně představím naše ubytko v jednom z dalších čísel. Touha nás táhla neustále na moře . . . vytáhli jsme své pruty, vzali nejlepší nástrahy a vyrazili . . . vrátili jsme se s poměrně slušným úlovkem, ale hlavně jsme byli namlsáni do dalších dnů. Kopeček nám chtěl ukázat, jak se naučil zacházet s lodí a trochu mu to nevyšlo . . . ne a ne se trefit do kotviště . . . sešlo se pár lidí z okolí, co to chtěli vidět "live" a pozorovali nás z mola . . . jeden marný pokus následoval další a další a další . . . Kopeček tolik pozornosti asi nečekal a tak nějak si popletl směr a místo zpátečky dal "plný knedlík" směrem vpřed a nabořil molo . . . naštěstí se té téměř fungl nové a jistě hodně drahé lodi nic nestalo :-) Naše rybaření tady se vlastně smrsklo do dvou zásadních otázek . . . za prvé jestli chytíme Halibuta a za druhé jestli vydrží mé pruty z LIDLu :-) Kopeček nesl trochu nelibě, že po prvním dni měl můj prut na svědomí zatím největší tresku, kterou jsme kdy chytili ? Vážila 6 kilo a byla chycena prutem z LIDLu . . . kdyby to chudinka věděla :-)

Tím, že je tu vlastně pořád světlo, tak se špatně odhaduje, kdy je čas jít spát a kdy jíst a tak . . . proto jsme večeřeli až kolem desáté večer . . . byla smaženice z hub, které jsme posbírali cestou. Mirek ji udělal opět výborně, tak uvidíme, co s námi udělá tak pozdní věčeře ráno :-) Lukáš vyhrožuje, že půjde ráno v šest běhat, tak uvidíme :-) Zatím vše.  Mějte hezké dny, myslete na nás a klidně opět pište vzkazy a případné otázky. Váš Dušan