Norský zápisník č. 2/2016

Přátelé, kolegové, kamarádi, ráno jsme se všichni probudili vyspinkáni do růžova. Lukáš byl růžový dokonce opravdu, ale to bylo asi tím, že si dal ráno svých 10 kilometrů. Trochu tím znechutil sousedy - rybáře asi z Německa, ale klidně možná i z Dánska . . . prostě nevíme, co jsou zač :-) Když viděli, jak Lukáš dobíhá a provozuje cviky na protažení, odvrátili zrak a s hlubokým opovržením si div neuplivli :-) Pořešili jsme každý své hygienické návyky, nasnídali se a kolem desáté vyrazili na moře.

Kopeček tentokrát vyjel bez diváků a bez kolize :-) Vyrazili jsme na halibuty !!! Jenže halibuti o tom jaksi evidentně nevěděli :-) Dopolední výjezd, který se protáhl skoro až do čtvrté hodiny odpolední nám Mirek zpestřil přehlídkou cateringu aneb co všechno si člověk může vzít na loď k jídlu, když jede chytat ryby . . . Red Bull, ledovou kávu, sušenky . . . :-) Kupodivu mezi jídlem, pitím a kouřením stihl i chytat ryby a podařilo se mu chytit krásnou - šestikilovou tresku . . . určitě zatím největší, kterou jsme kdy na našich expedicích lapili. Něco málo jsme nachytali, ale nebyla to žádná sláva . . . včerejší výjezd byl určitě úspěšnější, ale zase se nám dnes podařilo chytit rozdílné ryby . . . postupně se tak na palubě předvedla treska, makrela, okouník i mník. Na halibuta čekáme marně. Světlo na konci tunelu zajistil Lukáš, který halibuta zahlédl těšně pod lodí a dalo nám dost práce Kopečka udržet, aby po něm neskočil do moře :-) Neumím si představit, co se stane, když Kopeček nechytne žádného halibuta a navíc mé pruty z LIDLu vydrží a neprasknou . . . horší kombinace je snad už jen ta, že Kopeček nechytne halibuta a já jo prutem z LIDLu :-) 

Zajeli jsme "domů" na rychlý oběd . . . Mirek uvařil pytlíkovku a k ní podával utopence. Bylo to fajn a moc dobré . . . Kopeček si mezitím uvařil sám v druhé kuchyni kopec bramborové kaše z pytlíku a k tomu si vyklopil konzervu s pražskou šunkou. To celé zalil pikantním kečupem a zasypal okurkami. No dobrou chuť :-) Chvilku pak koukal do mapy a když jsme dopili kafe, vyrazili jsme kolem šesté zpátky na moře. Nebudu to moc rozepisovat, ostatně ono ani není co . . . skoro nic jsme za tři hodiny chytání nechytili. 

No co, stává se to i lepším rybářům . . . navíc za to mohl určitě ten vítr, který dost foukal a ty vlny, co nám loďku rozhoupaly tak, že se předseda nemohl v klidu téměř ani vyčůrat do moře :-) Nakonec to ale dal :-) Aby to následně zapil a oslavil ledovou kávou. K večeři byl nakládaný hermoš a pivo. Slivovicí jsme si připili na zdar zítřejší výpravy a všichni se pomalu ukládáme ke spánku s nadějí, že zítra bude líp. Tak uvidíme. Nebudu Vám snad ani raději psát, v jakém rozpoložení si teď Kopeček šel lehnout :-) Je tu naštěstí wifi, takže sledoval nějaká videa na internetu s tématem "jak na halibuta" . . . tak uvidíme ráno. Váš Dušan