Norský zápisník č. 2/2022
Přátelé, kolegové, kamarádi, dobré ráno z Norska
přejeme. Včerejší den byl dlouhý a poměrně úspěšný. Budíček jsme si nastavili
na 8:00 s tím, že na moře vyrazíme po deváté hodině. Překvapivě se to
všechno podařilo a my vyrazili poprvé brázdit zdejší moře. Kopeček naplánoval
poměrně šílené trasy, tak jsme věděli, že to bude dlouhá cesta. Na palubě
panovala dobrá nálada a trochu nás jen překvapila vojenská letadla, která
létala opravdu velmi nízko nad vodní hladinou a prolétávala místní fjordy.
Možná to bude tím, že Rus je nedaleko a nechtějí ponechat nic náhodě.

Prvních několik hodin na moři nebylo z pohledu
rybolovu zrovna úspěšných. Podařilo se chytit několik tresek a pár makrel, ale
postupem času a díky loveckému instinktu Kopečka jsme našli pár míst, kde se povedlo
ulovit opravdu pěkné kousky. Ano, vím, že si někteří z vás povzdechli, že
fotím málo ryb a moc Kopečka, ale pokusím se polepšit. Tentokrát ještě moc
fotek bohužel nemám, ale některé kousky byly opravdu výstavní. Hlavně Tomáš se
opravdu činil. Lukáš taky, ale podařilo se mu utrhnout několik návazců o dno,
tak nakonec zůstal bez prutu a dělal nám pomocnou sílu při zdolávání makrel.
Našli jsme jich opravdu velká hejna a byl to velký zážitek. Dřina, ale
s dobrým pocitem. Zemědělci to znají pod pojmem žně a vinaři jako
vinobraní. Ačkoliv to tady moc není poznat, tak den se blížil ke konci a před
námi byl nelehký úkol. Ano, bylo nutné Kopečkovi vysvětlit, že je čas jít do
peřin. Po více než 12 hodinách rybolovu na moři to nakonec pochopil i on a
zamířili jsme do přístavu. Čekala nás druhá směna ve filetárně. Byla to fuška.
Ryby donést z lodě, vykuchat, stáhnout, omýt, nechat odkapat v sítích
a nakonec vakuovačkou připravit do mrazáku. Myslím, že nám to zabralo zhruba 2
hodiny a konečně s úderem půlnoci jsme si dali teplou večeři. Segedínský
gulášek s knedlíkem o půlnoci za polárním kruhem . . . na to bude Lukáš
dlouho vzpomínat. No nic, jeho zásady zdravé výživy dostaly tentokrát opravdu
zásadní trhlinu.
Mimochodem, zdejší systém řízení rybolovu je úplně
jiný, než kdekoliv, kde jsme zatím rybařili. Při odjezdu na moře se musíme přes
tablet "přihlásit" a po bezpečném návratu zase "odhlásit" s tím, že rovnou
zadáváme do systému, kolik nás na moři bylo a kolik jsme toto chytili.
V posledních letech tohle všechno Norové zpřísnili a chtějí mít přehled,
kolik ryb jim z moře zmizelo. Doposud jsme toto vyplňovali jen na papíře.
Správci místního kempu zároveň vidí, kde která loď je a při náhlé změně počasí
okamžitě volají (což doufám nezažijeme). Pokud je počasí natolik špatné, že
rybolov není bezpečný, tak prostě uzavřou kotviště a nikdo na vodu nesmí. Je to
taková ochrana pro všechny, protože v minulosti tu těchto bezpečnostních
incidentů měli prý opravdu hodně. Mrazáky na úlovky tu nejsou zvlášť pro každý
domek, ale jeden centrální mrazící box, kam si všichni dají úlovky už
v bednách. Celkem se nám podařilo nachytat 34 kilogramů makrel (váženo po
vykuchání) a máme i 22 kilogramů filetů tresek. Celkem si můžeme odvézt
dohromady 72 kilogramů masa (18 na osobu). Myslím, že jsme byli opravdu velmi
úspěšní a do limitu nám chybí 16 kilo ryb. Toto se nám ještě nikdy nepovedlo,
abychom měli po prvním dni téměř nachytáno. Je to ale super pocit, protože teď
se můžeme soustředit na halibuta J Ne tedy, že by se na to Kopeček nesoustředil už
včera, ale teď už je to tak nějak oficiální. Můžeme se tedy víc soustředit na
blbnutí a dovádění než na samotný rybolov. Někteří již začali.
Včera jsme při kuchání ryb potkali partičku českých rybářů a bylo to moc fajn povídání. Chlapi do Norska už jen lítají a většina z nich sem jezdí na ryby již více než 20 let. Kopeček dostal nějaké rady jak na halibuta, tak ještě dlouho po večeři chystal další a další torpéda ke zdolání té placaté potvory. Děkujeme za vaše vzkazy a pozdravy, moc nás to těší ! Již padají i některé otázky, tak na ně v některém z dalších vydání zase hromadně odpovíme. Klidně pište dál a ptejte se, co vás zajímá. Můžete využít mail, mobil i Facebook. V příštích dnech se můžete těšit na detailní představení našeho obydlí i celého "kempu".
Váš Dušan.