Norský zápisník č. 3/2015

Dnešek byl dnem, ke kterému jsme upínali své rybářské sny a touhy. V 9:30 jsme čekali před barákem, až dorazí rybářský guru. To se také stalo . . . dorazil . . . vypadal, že je po flámu a táhl za sebou svou manželku ve funkci tlumočnice z norštiny do angličtiny :-) Naštěstí máme Kopečka, který jako mezistupeň překládá z Angličtiny do Češtiny :-) Českou republiku však vůbec neznala a nikdy o ni neslyšela :-) Po prvním seznámení a naplánování trasy jsme zjistili, že máme v lodi málo benzínu a tak se start o trochu opozdil. Jeli jsme v závěsu za našim učitelem, kterému jsme věřili. Pouze Kopeček začal projevovat nedůvěru . . . později se ukázalo, že oprávněnou . . . zhruba šedesátiletí manželé totiž nebyli ani z Voksy, ale byli tu pouze na návštěvě u své dcery, jinak jsou ze Stavangeru. No . . . párkrát tu asi byli :-) Zavezli nás někam, kde byla hloubka asi 250 metrů a řekli "here big fish" . . . pochopili jsme, že slib majitele vily, že zajistí místního znalce znamená: "bude to někdo z Norska" :-) Po několika hodinách dřiny jsme vytáhli . . . no . . . spíš Kopeček vytáhnul tři ryby . . . nutno uznal, že fakt krásné a velké . . . také Lukáš skóroval . . . chytil makrelu, které se zřejmě zželelo ubožáků z Prahy :-) Když Kopeček tahal z té hloubky rybu, křičel skoro bolestí, ale zároveň řval na celý fjord "joooo, pro tohle jsem se narodil" :-) Nevím, jestli jsem vám již vysvětloval, co je to pilkrování, ale opakování je matka moudrosti . . . dáte si na prut spoustu háčků a ozdůbek no a na konec lanka navážete sakra těžké závaží v podobě ryby nebo něčeho lesklého . . . toto celé pustíte na dno do hloubky, užíváte si ty krásné okamžiky rybaření, když nemusíte vůbec nic, jen se opalovat . . . třeba 300 metrů a čekáte, že si toho ta ryba všimne a co víc, že na to bude mít zrovna chuť . . . pak přijde to hlavní . . . to sakra těžké závaží, které padalo cca 90 vteřin na dno, taháte s vypětím všech sil a naběhnutí všech žil na čele i krku zpět na hladinu . . . když už se vítězně zaleskne na hladině, pouštíme dolů a očistec se opakuje, celou hodinu, dopoledne, den. Bohužel včera žádná ryba chuť neměla. Tahali jsme ta naše závaží jako blázni nahoru a dolů a nic ! Při návratu na základnu kolem třetí odpoledne jsme byli demotivováni a zničeni. Po pěti hodinách na moři jen tři ryby . . . debakl ! Krom toho počítáme 4 zmožená záda, 4 spálené obličeje a 4 modřiny v tříslech rybářů . . . bohužel prut se musí zapřít o tělo, aby se vše dalo vytáhnout na hladinu (i bez ryby). Domluvili jsme se s našimi průvodci, že nám odpoledne ukážou další "zaručené místo".

Ve čtyři hodiny jsme vyrazili . . . po třech hodinách tahání závaží jsme usoudili, že tudy cesta nevede a vrátili se bez ryb na základnu pro pruty na makrely a tresky . . . dost nás totiž vyděsilo, že se paní "Rybářová" začala na lodi svlékat do plavek, málem jsme ji viděli i nahoře bez, což by samo o sobě nebylo vůbec nic špatného . . . přeci jen jsme již nějakou dobu z domova, jenže téhle "princezně" bylo řádný kus přes šedesát . . . to asi vyděsilo nejen nás, ale i všechny ryby v okolí :-) Bylo na čase vrátit morálku a úsměv na tváře všech účastníků loveckého výjezdu. Provedli jsme rychlý návrat na základnu pro pruty "na normální ryby". Do půl desáté jsme chytali makrely a dařilo se ! Tohle prostě umíme :-) Po návratu jsme vše vykuchali a mezitím Babica udělal brambory a kopečkovu rybu z dopoledne . . . byla výborná ! Teď už čekáme jen na účet od manželské dvojice . . . :-) 

Jinak děkujeme za vzkazy a pozdravy z domova ! Množí se nám otázky na členy expedice, proto v jednom z dalších čísel budeme hromadně odpovídat ! Zasílejte dál, na všechny se dostane :-) Hezký den. Dušan