Norský zápisník č. 3/2018

Přátelé, kolegové, kamarádi, opět Vás zdravíme z norského Nordskotu. Ráno jsme podle předpovědi očekávali otevřené nebe a slejvák jako blázen, ale nebylo to tak hrozný, proto jsme na moře přeci jen vyrazili. Kopeček hledá stále nová a nová místa, kde by mohl halibut být. Je to s ním teď těžké. Lov halibuta je trochu nudný a pokud lovíme halibuta, nedá se očekávat, že při tom chytíme moc jiných ryb, takže jsme trochu rozdvojeni. Každý z nás by rád toho halibuta chytil nebo byl alespoň u toho, ale také chceme domů dovézt nějaké úlovky a nakrmit hladové krky. Dneska jsme byli na moři zhruba 5 hodin a chytili jsme 1 (!!!) tresku, kterou chtěl ještě Kopeček pustit, aby nemusel nic kuchat :-) Když už nás bude Kopeček hodně štvát, pronajmeme mu na tři hodiny za 500 NOK šlapadlo a ať si toho halibuta honí na šlapadle :-) 

Dneska se nám přeci jen něco podařilo . . . viděli jsme všichni v moři poprvé plavat toho bájného halibuta. Připlaval se na nás podívat až k lodi na hladinu . . . předpokládám, že dole měli mejdan a poslali toho nejmladšího, aby se šel podívat na ty blbce, co se snaží něco chytit. Bylo to ale fajn vidět, že v tom moři jsou a že je ti Poláci a Rusové nejezdí kupovat někam do marketu. Když jsme s Lukášem vykuchali a nafiletovali tu hromadu masa, dali jsme si polévku a koukli na seriál Lajna. Teď si Mirek vedle čte, Lukáš kouká na film a Kopeček to nevydržel a ještě teď večer vyrazil chytat . . . sledujeme ho z okna a tak trochu ho i hlídáme, protože by ho ten velký halibut mohl klidně vtáhnout do moře :-) Já píšu a skrz sklenku vína sleduju Kopečka na moři. 

Počasí tu máme jako na houpačce . . . většinou ale lehce prší a docela fouká . . . teď cca ve 21:00 hodin dneska snad poprvé vykouklo sluníčko a je to nádhera. Zítra ráno se chystám na nákup do místního supermarketu, tak pokud nic nechytíme, budu mít alespoň o čem psát. Děkujeme za Vaše ohlasy a pozdravy . . . jeden z prvních nám poslala paní Růžena z Prachatic. . . ptala se, jestli by se nám nevyplatilo vyrazit příští rok třeba na Orlík . . . prý se jí zdá těch 3000 km, jen proto, abychom chytli pár rybiček a viděli Kopečka v trenkách, trochu moc :-) Paní Růženě vzkazujeme, že určitě bude líp, zatím se pouze rozkoukáváme :-) 

Stejně jako v minulých letech, tak i v roce 2018 máme pro Vás soutěžní otázky. Pro nejlepší z Vás máme drobné dárky. V každém vydání Norského zápisníku bude zveřejněna jedna soutěžní otázka. Odpovědi zasílejte až po zveřejnění poslední z otázek. Vzhledem k tomu, že určitě všichni odpovíte dobře, je tu jedna doplňující otázka, která Vás už přefiltruje. "Kolik bude vážit největší námi chycená ryba při letošní expedici ?" Tak zatím . . . Váš Dušan 
P.S.: Abych splnil zpravodajskou povinnost . . . Kopeček se vrátil a . . . NIC :-)