Norský zápisník č. 3/2024

Přátelé, kolegové, kamarádi, drazí rodinní příslušníci, dnes jsme se probudili do dalšího krásného dne v norském království. Přes noc pořádně sprchlo a dle naší rosničky Kopečka mělo být dnes bezvětří a tedy i minimální vlny na moři. Naštěstí jsme stanovili čas odjezdu na pravé poledne, tak jsme si ráno a dopoledne mohli v klidu připravit své zabijácké návnady.

Na moři jsme zjistili, že vlny jsou větší, než jsme ochotni zdolat, proto jsme se prvních několik hodin drželi v závětří a sledovali, jestli se počasí neumoudří a neumožní nám na otevřené moře vyrazit. Během této čekací doby jsme nechytili ani jednu rybu a trochu jsme začali propadat trudomyslnosti a zvažovat návrat na ubytování s tím, že bychom konečně dali večeři jako normální lidé, ale nakonec k naší radosti, se vlny téměř uklidnily.

Dojeli jsme tedy na místo, kam jsme původně sice nechtěli, ale zvolili ho jako náhradní, protože na naši původní destinaci to bylo opravdu hodně daleko. Na konec jsme se na základnu vraceli s 5 slušnými treskami a asi dvacítkou makrel, takže spokojenost je zatím opravdu na místě.

Po návratu nás čekalo rychlé vyčištění úlovků, jejich zabalení a transport do mrazáku. K večeři nám dnes Babica naservíroval hovězí vývar a hamburskou kýtu s těstovinami. Mlaskáme ještě teď.

Na večerním meetingu jsme se dohodli, že se asi zítra dopoledne zastavíme v Leknes a mrkneme na místní obchody s marmeládou a suvenýry. Zároveň jsme se dohodli, že zítra vyrazíme na moře opět kolem poledne.

Lukáš navázal spojení s našimi sousedy z Německa, tak uvidíme, kam až ta družba povede, ale zatím to skončilo panákem Zacapy.

Dušan