Norský zápisník č. 4/2022

Přátelé, kolegové, kamarádi, dnešním dnem nám začíná dovolená. Nemusíme chytat ryby, pokud se nám nebude chtít a můžeme si čas na moři nastavit podle sebe a zároveň víme, že naše rodiny budou mít co jíst. Ráno jsme se probudili do zachmuřeného počasí a moc se nám (mluvím za ¾ osazenstva) na moře nechtělo. Koukali jsme na předpověď, ale lepší už to asi nebude. Nakonec jsme se rozhodli, že vyrazíme hned a zkusíme se zaměřit pouze jen na halibuta. 

Vyjeli jsme z našeho fjordu a na otevřeném moři už nešlo moc dlouho vydržet. Chvilku jsme zkoušeli chytat, ale ani ťuk. Před větrem a vlnami jsme se pokusili ukrýt na začátku fjordu pod skálu, ale ani tam se nepodařilo ulovit jakoukoliv rybu, natož halibuta. Po pár desítkách minut už počasí nedovolilo další chytání a my se museli stáhnout do bezpečí našeho dočasného domova. Vítr, déšť a vlny je kombinace, kterou úplně nemilujeme, ačkoliv Kopeček v tom větru křičel něco o tom, že tohle je to pravé norské počasí pro rybáře. Jedinou výhodu to dnešní chytání mělo, že jsme nemuseli nic kuchat. Sundali jsme ze sebe mokré hadry a Mirek připravil gulášovou polévku. Koukli jsme na film a kolem sedmé večer se kluci ještě rozhodli vyrazit kousek na moře ve fjordu. Počasí se sice umoudřilo, ale ryby dnes prostě trucují, ale nám to neva. 

Vzhledem k tomu, že nás čeká období na rybolov chudší a to díky zhoršení počasí, tak v dalších číslech přineseme tradiční představení našeho obydlí a zároveň se pokusím kluky přemluvit k rozhovoru na YouTube, který jsme tak úspěšně v loňském roce zkusili s Kopečkem. Zároveň se nám tu hromadí vaše otázky, na které se také chystáme. Za všechny vaše vzkazy děkujeme a také vás moc zdravíme. Včera nás potěšila naše kamarádka a bývalá kolegyně Bláňa, která nám poslala pozdrav z Podolí. Nebyl to pozdrav ledajaký, protože zrovna včera porodila dceru Adélku, tak jsme na jejich zdraví polkli panáčka dobrého rumu. Kopeček prohlásil, že až bude mít Bláňa dalšího potomka a bude rodu mužského, měla by zvážit křestní jméno Halibut. Halibut Havránek by to měl v životě asi ale vážně těžké.  

Váš Dušan