Norský zápisník č. 4/2024

Přátelé, kolegové, kamarádi, drazí rodinní příslušníci, dnešní ráno bylo velmi větrné a doporučení z rybářského dispečinku znělo – vyrazit na moře až po poledni. Musím uznat, že ¾ členů naší expedice to uvítalo. Rozhodli jsme se, že tedy dnes dopoledne vyrazíme na nákupy suvenýrů a potravin do Leknes. Naskákali jsme do Transita a popojeli pár kilometrů přes most do města. Prošli jsme si dva obchody se suvenýry, navštívili supermarket REMA 1000 a celý výlet zakončili v kavárně na šálku skvělé kávy se skořicovým šnekem. Na zpáteční cestě jsme zkoukli v přístavu zaoceánskou loď, která sem dnes připlula a vydali se zpátky do našeho dočasného domova.

Po obědě jsme zjistili, že stále fouká moc silný vítr, tak se start na moře odložil až na 15. hodinu. Mirek si čekání krátil hrátkami s dronem v obýváku, kdy se snažil najit nějaké doposud neobjevené režimy a došlo k tomu, k čemu asi dojít muselo, a to k samovolnému startu této létající sekačky na trávu. Dnes nám tu v obýváku sněžilo. Nebyl to sníh opravdový, ale kousky papírového lustru, do kterého se dron rozhodl zakousnout. Uklidili jsme, aby se tu dalo žít a vyrazili na moře, tentokrát bez Míry, který se rozhodl zjišťovat škody, které jeho samovolný start zanechal. Musím uznat, že na moři jsme dnes dostali pěknou houpačku, ale po prvotních neúspěších na nových místech jsme se vrátili na místa prověřená, kde se nám podařilo nachytat několik pěkných tresek a takové množství makrel, že po dnešku se dá konstatovat – HOTOVO. Máme už nyní v mrazáku zhruba tolik ryb, co je povolené maximum pro jejich vývoz. Super, toto jsme nečekali a jsme za to opravdu rádi. V dalších dnech tak máme možnost chytat pouze ryby trofejního charakteru a případně je v mrazáku následně vyměnit za dříve nachytané makrely. Na pondělí již máme naplánovanou večeři v Leknes, tak už se všichni těšíme do norské restaurace.

Dušan