Norský zápisník č. 5/2024

Přátelé, kolegové, kamarádi, drazí rodinní příslušníci, po včerejším úlovku jsme do dnešního dne vstávali s vědomím, že už nemusíme, ale jen můžeme. Ke snídani připravil Mirek míchaná vajíčka se slaninou a následně se naše partička vydala na moře s tím, že budeme chytat již pouze ryby velikosti žraloka. Ještě se v krátkosti vrátím ke včerejšímu bezpečnostnímu incidentu s dronem, protože mi ráno kluci řekli, že měli pocit nedostatečné informovanosti veřejnosti, proto přidávám zprávu o vyřazení dronu z provozu, což Mirek zjistil až po uzávěrce včerejšího vydání. Bohužel již fotky z dronu v letošním zápisníku neuvidíte. Dále bych rád upravil informaci o lustru, který nebyl papírový, ale plastový a teď už tedy víme, jak vypadají mikroplasty.

Dodatečně tedy doplňuji on-line přenos z celé akce:

15:33:45 – Mirek: "Kurva, kam letí?"

15:33:48 – zvuk dronu sekající lustr

15:33:52 – Kopeček s křikem utíká z gauče do koupelny

15:33:55 – dron se nekontrolovaně řítí obývákem, naráží do stěny a padá k zemi

15:33:59 – Mirek: "No a je to v prdeli."

Toliko ještě v krátkosti ke včerejšku. Doufáme, že dron bude opravitelný a že nám ještě v letech příštích přinese mnoho radosti a pěkných snímků. Mohl bych sice vypustit svůj droník, ale při zdejším větru bych ho našel asi na Islandu.

Dnes se toho na lodi moc zásadního nestalo. Největší akce byla ještě před vyplutím, když jsme se snažili natankovat loď benzínem. Kluci běhali po mole s hadicí a hráli si na požární sbor. Na moři jsme najezdili opravdu hodně mil, ale podařilo se chytit pěknou rybu jen Lukášovi a pak i Kopečkovi, ale tomu bohužel uplavala. Počasí dnes přálo i odpočinku na lodi.

Naštěstí jsme to dnešní trápení zas tak moc neprotahovali a dorazili "domů" jako lidi. Tím ale vznikla na filetovacím plácku poměrně velká zácpa, tak nám nezbylo nic jiného, než využít stolek v naší lodi a ryby naporcovat přímo na palubě. Když jsme se vrátili do našeho domečku, prošli jsme hygienickou očistou a usedli k večeři, ke které Lukáš připravil tvarůžkový tataráček s jogurtovou omáčkou. Následuje seriál Volha, ke kterému Míra vytáhl z lednice kouzelné prkénko.

Děkujeme vám všem, kteří nám posíláte své pozdravy. Moc nás to těší a všechny také zdravíme. Někteří z vás k pozdravu připojili i otázky a několik z nich tu teď zodpovíme.

"Máte tam letos také pořád světlo i v noci?"

Je tu světlo tak do půlnoci a pak se trochu setmí, ale zatím jsem nebyl vzhůru tak dlouho, abych to dokázal popsat a zjistit, jestli je úplná tma, ale spíš si myslím, že není. V loňském roce jsme byli severněji a tam bylo světlo opravdu pořád.

"Koupal se letos Lukáš?"

Jasně, Luky tam skočil hned první den a pochvaloval si, že je to nejteplejší koupání, co v Norsku zažil. Teplota moře je kolem 15 stupňů.

"Jaké národnosti jsou vaši sousedi?"

Řekl bych, že tak 75% jsou Švédi a zbytek Němci.

Zítra si dáme od rybaření pauzu. Plánujeme relaxační den a večer máme na 18. hodinu rezervaci v restauraci Makalaus v Leknes. Kopeček si pojede vyzvednout halibuta a kluci plánují výšlap na nějaký kopec.

Dušan