Norský zápisník č. 6/2015

Předposlední den na Vokse . . . počasí už zdaleka není tak pohodové, jako na začátku našeho pobytu, ale nás tohle nemůže zastavit . . . jsme unaveni, smrdíme, ale bojujeme za naše plné mrazáky. Dopoledne jsme opět vyrazili "pilkrovat" . . . nasadil jsem největší závaží, které mám ve svém kouzelném kufříku . . . Mirek opět poslal do boje svého "tučňáka" . . . ten se stal legendou. Teď nemyslím Mirka, který už legendou samozřejmě je, ale ten jeho tučňák, kterého používá právě při pilkrování . . . zamotal se už snad nám všem do našich šňůr a vlasců a marně si lámeme hlavu, co řekne taková ryba na mořském dně, když jí tam u hlavy přistane tenhle tučňák . . . no já bych to nežral :-) Když jsme vyráželi, počasí ještě trochu ušlo, ale po chvilce začalo pršet a po další chvilce už pořádně chcalo (dámy a citlivější pánové jistě prominou) . . . málokdo čekal, že to je právě ta chvíle, kterou potřebuju, abych ze sebe vydal to nejlepší, co ve mně je. Pustil jsem své závaží do hloubky asi 300 m . . . no . . . padalo to neskutečně dlouho . . . kdyby byla D1 vertikálně, tak mám pocit, že už jsem v Brně, ale podle sonaru to bylo opravdu "jen" necelých 300 metrů . . . chvilku jsem si se svým prutem hrál, až jsem ucítil zásek a začal souboj . . . muže proti muži . . . nevadilo, že pro déšť jsem nemohl pořádně ani koukat, ale ten boj jsem vyhrál . . . vytáhl jsem mníka . . . sice nebyl největší, ale byl venku ! Byla to taky jediná ryba, kterou jsme chytili, ale počasí bylo fakt na nic, tak jsme se vydali k "domovu" . . . než jsme tam dojeli, počasí se maličko umoudřilo, tak jsme jen rychle vyměnili pruty a jeli ještě chytat něco menšího . . . bereme to už opravdu rekreačně, takže pak už chytil 4 tresky už jen Kopeček. 

K obědu udělal Babica s Lukášem bramborák a já s Kopečkem jsme jeli na vedlejší ostrov pro vajíčka . . . cestou jsme potkali ovce . . . co vám budu povídat . . . šly po silnici jako krávy :-) Při té příležitosti jsem doplnil své zásoby nealkoholického piva . . . musím uznat, že nechutná špatně. Otevřel jsem si ho, když v TV dávali zápas mezi Šafářovou a Cibulkou. Zítra nás čeká poslední den na Vokse, tak uvidíme, co přinese . . . každopádně se to včas dozvíte. Připomínám soutěžní otázku . . . nezapomeňte zasílat své odhady, kolik makrel se s námi vydá na dlouhou cestu do našich domovů . . . první odhady již chodí, tak vás chválíme.

Koukneme ještě do naší schránky důvěry a zodpovím dalších pár otázek:

Slečna Daniela z Prahy má otázku k seriálu Čtvrtá hvězda, který je jejím oblíbeným . . . zajímalo by jí, která postava se nám nejvíc líbí . . . "Kopečkovi se nejvíc líbí pan Tichý a zbytku určitě František . . . já ještě fandil Tereze, protože se mi líbilo, jak zneužívala Davida". Slečna Tereza z Prahy se ptá, zda nám zdrhly ty ryby, které nám zlomily pruty . . . "Terezo, ta moje byla tak unavená z toho souboje, že jsme ji vytáhli ručně za vlasec, ale Lukášovi bohužel utekla" . . . dále by Terezu zajímalo, zda tu jsou nějaké ženy kromě paní Rybářové . . . "Terezo, nejsou". Pan Aleš z Prahy se ptá na to, jestli jsme již pro něj zakoupili objednané suvenýry . . . "Aleši, ještě ne, ale myslíme na to". Paní Žanetu od Mělníka by zajímalo, jak je to s dělením ryb a jestli nám stačí každému jen jedna krabice . . . "Všechno máme v jednom mrazáku a pak budeme dělit spravedlivě a rovnoměrně . . . ohledně těch beden je to těžké, protože každý si můžeme odvézt pouze 15 kg ryb a těžko se to odhaduje, když tu nemáme váhu . . . v záloze máme "termo" tašky v místním obchůdku, které případně nakoupíme". Anonymní tazatel z Aše se ptá, jestli se Mirek od loňska naučil kuchat ryby . . . "To nevíme, protože letos nevykuchal ani jednu rybu" :-) Zatím se mějte krásně. Váš Dušan