Norský zápisník č. 6/2022

Přátelé, kolegové, kamarádi, dnes je opravdu větrno a počasí se již do zítřka nezlepší. Tím, že v pátek dopoledne odjíždíme, máme tak pro letošek dochytáno, ale naštěstí jsme kluci šikovní a máme ryb tak akorát, takže truchlit rozhodně nemusíme. Bavili jsme se o tom, že letos to bylo ohledně počasí asi naše nejhorší Norsko. Bohužel se to stává a nic s tím neuděláme. Dost často čteme od rybářských kolegů, že nevyjeli celý týden na moře kvůli počasí a to se nám naštěstí zatím nestalo a doufáme, že ani nestane. Ráno jsme vstávali kolem deváté a po snídani řešili co a jak s načatým dnem. Kopeček stále doufal, že by se vítr mohl uklidnit, stál smutně u okna a koukal do fjordu. Střídavě klel a střídavě smířlivě mluvil o definitivním sbalení prutů. Lukáš s Mirkem se domluvili na výšlapu na okolní kopce. Měla to být krátká procházka, ale nakonec se vrátili po téměř 3 hodinách s tím, že Mirek byl mokrý, špinavý od bahna a potlučený no a Lukáš snad pouze mokrý. Jsou to ale frajeři, protože v tomto počasí dali vycházku 7 kilometrů dlouhou velmi náročným terénem a za extrémního počasí. Jako správný reportér jsem od Lukáše získal data o jejich vycházce a společně s fotkami vám je nyní nabízím. 

Lukáš následně po návratu usoudil, že víc mokrý už stejně být nemůže a rozhodl se, že splní vaše i naše četná přání a skočí do vod zdejšího fjordu, který má krásných 12 stupňů. Odpoledne jsem šel nafotit filetárnu a našel jsem místo, kde si Mirek tajně sušil své plavky. Takže kluk si byl zaplavat a ani nám to neřekl. Zároveň Kopečka často přepadá smutek z toho, že nemůže na moře, tak si hraje s prutem alespoň v obýváku. 

Máme tu tradiční okénko "nad dotazy čtenářů", na které se teď pokusíme odpovědět. Některým z vás jsem již odpovídal průběžně a zde je výběr nejlepších letošních otázek:

Půjde letos Lukáš plavat ?

Lukáše jsem se ptal a původně říkal, že tady není kde, až jsem měl pocit, že nám trochu stárne, ale nakonec dneska skočil do vody a uplaval několik desítek metrů velmi hlubokou a studenou navíc ještě slanou vodou :-)

Jakou řečí jste komunikovali s pracovníky stockholmského servisu ?

Ve Skandinávii umí snad všichni alespoň trochu anglicky, takže není problém kdekoliv cokoliv domluvit, pokud umíte angličtinu.

Proč nejíte ryby, když jich máte nachytáno tolik ?

Tradičně si děláme pomazánku a jednou za čas i zapečenou tresku, ale když tady všechno smrdí rybinou, tak ta chuť to i jíst tolik není :-)

Ahoj, neuvažujete o změně značky auta ?

Neuvažujeme, jen musíme víc dbát na pravidelný servis :-)

Ahoj, nechcete jezdit do Norska častěji než jednou za rok ?

Ahoj, nevím, jestli je to tím, že je v práci klid nebo že vás baví naše zážitky. Můžeme o tom uvažovat, ale založíme asi transparentní účet na finanční podporu naší expedice a až se tam sejde dost korun, tak vyrazíme :-)

Kolikátý ročník vaší expedice je v letošním roce a pojedete i v příštím roce ?

Letos je to osmý ročník a devátý je již objednán na rok 2023. V roce 2024 bychom měli mít výroční a tu desítku chceme oslavit něčím výjimečným, tak stále ještě hledáme, ale nápady již jsou :-)

Řeší ještě někdo v Norsku COVID a jak je to s tříděním odpadu ?

Ahoj, po pandemii tu není ani památka. Jen občas někde visí nějaká stará cedulka a prázdná nádobka na dezinfekci. Na trajektu jsem viděl asi dva lidi s respirátorem, jinak to vypadá jako dřív :-) Třídění odpadu se tu vůbec neřeší. V minulosti to po nás chtěli myslím jen na Nordskotu a to jen proto, že majitelé byli z velkého města, ale jinak se to všechno hází na jednu hromadu.

Budou letos fotky z dronu ?

Bohužel moc fouká a to lítání s dronem moc nepřeje, takže to vypadá, že letos to bude bez fotek z ptačí perspektivy.

Tolik z došlých dotazů. Pokud ještě nějaké máte, nebojte se a pošlete mi je a ještě třeba v posledním vydání letošního zápisníku na ně odpovíme.

Hodně z vás píše, aniž by mělo otázku, ale jen pošle pozdrav a my si toho moc ceníme, je to fajn. Jsme také rádi, že jste si například všimli, že naše výbava a hlavně oblečení se od prvního ročníku v roce 2014 výrazně posunula. Už snad nevypadáme jako parta východoevropských pytláků, ale spíš téměř jako západní skupina profesionálních rybářů :-)

Ještě musím zmínit sílu sociálních sítí, protože přes náš FB nás kontaktovala právě skupinka českých rybářů, se kterými jsme si pak vyměňovali zkušenosti ve filetárně :-) Dnes mi navíc psala paní ze Slovenska, která si nás našla přes hashtag #skopeckemzahalibutem, který máme na autě. Projížděli okolo, stavili se na krátký rybolov a všimli si naší dodávky, tak nám popřáli štěstí v chytání halibuta. Je to milé.

Odpoledne jsme věnovali ralaxaci, jídlu, pití a trochu i úklidu. Přeci jen nás zítra čeká poslední celý den v Norsku a v pátek dopoledne vyrážíme směr ČR. Zítra tedy musíme uklidit a vrátit loď, abychom se tím nemuseli v pátek ráno zdržovat a mohli se soustředit pouze na úklid baráčku, který bych vám zítra rád představil.

Když přestaly z nebe padat trakaře, vydal se ještě Kopeček na molo zkusit štěstí při lovu ze břehu, ale od toho se nedalo nic zásadního očekávat, spíš to dělá jen proto, aby mu nezatuhlo zápěstí :-)

Váš Dušan