Norský zápisník č. 7/2021

Přátelé, kolegové, kamarádi, budík otravně zazvonil v 8:00 a mě bylo jasné, že nás čeká poslední celý den v Norsku a poslední den na moři, alespoň snad pro letošní ročník naší expedice. Další a to osmý je naplánován na rok 2022, kam jsme jej přesunuli z loňska a doufáme, že příští rok to také klapne, ale to opět předbíhám. Když jsem vstal, zjistil jsem, že na první pohled počasí není o moc lepší, než to včerejší, ale tady už nešlo couvnout. Dohodli jsme se, že vyrazíme kolem půl desáté. Trochu jsme se nemohli shodnout na typu dnešního rybolovu, protože ¾ posádky prosazovalo vyrazit pouze nachytat potřebné množství ryb pro naplnění vývozních limitů a hned domů do tepla a sucha. Oproti tomu zbývající většina, tj. ¼ posádky prosazovala celodenní rybolov s možností chycení halibuta :-) 

Mimochodem, abych upřesnil včerejší Kopečkův souboj s halibutem, tak si dovolím poupravit míry, protože dotyčný neměl 40 cm, ale prý 60 cm. Je možné, že než dojedeme do Prahy, bude z něj metrový macek :-) Každopádně, je nutné zdůraznit, že Kopeček bere tento souboj jako vítězný a snaží se nás přesvědčit, že jsme toho halibuta chytili, ale sportovně se rada starších usnesla, že pro letošní rok jsme toho halibuta opět NECHYTILI. Ano, byli jsme mu určitě nejblíže, ale za ulovenou rybu musíme brát jen tu, kterou vytáhneme na palubu, a to se nyní bohužel nepodařilo. Tomáš ale ten pocit má oprávněně, ale bohužel nedotáhl to do vítězného konce. Je to něco jako prohrát na penalty :-) Jako bonus přináším fotografii návnady, kterou Kopeček použil pro ulovení svého halibuta. 

Vyrazili jsme na vodu za mírného větru a vytrvalého drobného deště, což bylo nepříjemné pro nás (mě) co máme netěsnící rybářské oblečení :-) Poměrně rychle jsme nachytali potřebné množství ryb a snažili jsme se tu neposlušnou ¼ přesvědčit, že všechno jednou končí a je čas pověsit pro letošek pruty na hřebík, ale bylo to marné. Kroužili jsme po moři ještě asi následující 2 hodiny až do doby, kdy nebylo kolem nic vidět a spustil se liják, který donutil naštěstí i toho největšího rebela k ukončení letošního brouzdání v Norském moři, resp. Vestfjordenu, což je 155 km dlouhý fjord v severonorském kraji Nordland, který odděluje souostroví Lofoty od severozápadního pobřeží Norska. Tento fjord se rozkládá od oblasti poblíž města Narvik směrem na západ a jihozápad. Vzdušnou čarou jsme cca 30 kilometrů od souostroví Lofoty, místa, které je snem asi každého návštěvníka Norska.

Po příjezdu domů jsem se šel osprchovat teplou vodou, abych se trochu zahřál, protože jsem byl mokrý až . . . . všude :-) Vykuchali a zavakuovali jsme chycené úlovky a začalo pomalé balení všeho, co jsme si sem natahali. Mirek alias Babica uvařil další lahůdku z dovezených konzerv a pokračujeme v pomalém balení a úklidu. Čeká nás dnes fotbalový večer, tak si k tomu chceme udělat tresku v těstíčku. 

Během sledování večerních fotbalových výkonů Plzně a Jablonce Lukáš opravdu udělal velmi dobrou tresku, kterou jsme zalili sklenkou dobrého vína a také panáčkem rumu Don Papa jako přípitek na fajn týden a úspěšnou expedici. Další díl Norského zápisníku očekávejte až po víkendu a v něm souhrn naší cesty do vlasti.

Aktuálně je 22:51 a kolegové z vedlejší chatky se vrátili z moře s halibutem, tak jsme si ho šli všichni hromadně alespoň prohlédnout. Jsou sympatičtí Švédové, kteří sem již jezdí řadu let a mají tak zdejší loviště řádně zmapovaná. Kopeček je zádumčivý :-)

Váš Dušan