Norský zápisník č. 7/2024

Přátelé, kolegové, kamarádi, drazí rodinní příslušníci, úterní den byl jako malovaný. Sluníčko svítilo, místy až pražilo a Kopeček vyrazil na svůj poslední letošní pokus o zdolání placaté ryby. Těšil se tak moc, že vynechal i snídani. To my ostatní jsme vyčkali na vstání páně Slavíka, který připravil pokrm v pravdě lahodný v podobě houbové smaženice. Byl to opravdu kulinářský zážitek takto po ránu.

Slíbil jsem vám představení našeho obydlí, tak přidávám pár fotek, abyste měli představu, jak se tu o nás starají. Naše chatka v kempu má číslo 2 a každý máme svůj pokoj v patře, kde je i jeden záchod. Dole v přízemí je obývák, kuchyň a koupelna se záchodem. Máme krásnou venkovní terasu, odkud sledujeme moře a lodě mířící z a do přístavu. Pokud byste hledali inspiraci, tak toto ubytování najdete na https://lofotenrorbulodge.com/

Jak jsem již psal, trochu nás zaskočilo uspořádání místního rybářského kempu, který je opravdu velmi rozlehlý a k lodi to máme od chaty třeba 300 metrů. Což o to, to není nic, řeklo by se, ale když tuto vzdálenost musíte tahat ryby do mrazáku v rybářském oblečení, tak to není opravdu žádný med. K tomu to nezastřešené filetovací místo, to je také poměrně nedomyšlené. Trochu to na mě působí, že Lofoty jsou spíš pro baťůžkáře nebo karavanisty než pro nás drsné rybáře. Další takové mínus byla nutnost rezervace v termínu středa – středa, což jak se nakonec ukázalo, bylo pravidlo asi jen pro nás, protože v ostatních chatkách se lidé střídali jako na běžícím pásu i v jiných dnech. 

Dopoledne jsme věnovali pomalému balení, úklidu rybářských potřeb a tradiční relaxaci. K obědu připravil Babica španělského ptáčka s rýží a odpoledne to vlastně nebylo o moc jiné. Kopeček přijel definitivně bez halibuta, ale přijde mi, že letos ho to mrzí nějaké méně, než v letech minulých. Je možné, že si začal zvykat. Příští rok ale vyhlásil za rok halibuta, tak uvidíme. 

Vyzpovídal jsem kluky i za vás a přináším několik otázek a odpovědí:

Kluci, náš pobyt se blíží ke konci, tak jak hodnotíte letošní 10. expedici ?

Luky: Za mě relax s kamarády.

Mirek: Pohůdka.

Kopeček: Teplá voda.

Co se vám zde líbilo a naopak co ne ?

Luky: Moc jsem nebyl spokojený s filetovacím místem, protože jsme následně museli vše tahat daleko do mrazáku. Jinak se mi moc líbilo prostředí, příroda a teplé moře.

Mirek: Mě se líbilo všechno, např. výšlap s Lukášem, krásné počasí, naše první společná večeře v restauraci v Norsku.

Kopeček: Nelíbila se mi dálka k lodím a filetovací místo, zato loď byla super.

Jak pojmeme v dalších letech lov halibuta ?

Luky: Já bych ho pojal úplně stejně jako doposud. Ať si ho chytají jiní, já jedu na tresky a na makrely.

Mirek: Nechytneme ho.

Kopeček: V závislosti na tom, jak nachytáme v prvních dnech. V roce 2025 ho chytím ale na 100%.

Dnes jsme předali loď a dostali potvrzení o nachytaných rybách. Zítra jen vyhodíme odpadky a zabouchneme za sebou dveře.

Ráno nás čeká odjezd zpět do vlasti, tak nám držte palce, ať vše klapne tak, jak má. Další Norský zápisník obdržíte v průběhu víkendu, kde zhodnotíme naší cestu domů.

Dušan