Norský zápisník č. 7/2025

14.08.2025

Přátelé, kolegové, kamarádi, pro letošní rok máme dochytáno a pomalu začínáme uvažovat o změně našeho tradičního hesla na #skopeckemzasebezhalibuta. Nu čož, příští rok máme další šanci a jelikož Kopeček má nového favorita mezi značkami rybářského vybavení, všichni víme, že to zase nevyjde. Sem na Nordskot jezdí každý rok na "školu v přírodě" nějaká skandinávská rybářská škola a mladí Kopečkové ve věku kolem 15 let tu trénují a každý den prý tahají tolik halibutů, že to nikdo nechápe. 

Dnešní den je čistě úklidový a balící. Pro klid duší našich manželek a partnerek uvádím, že balíme pouze věci nikoliv sousední litevské, finské či slovenské chlapce, natož nějakou ženu, kterou jsme naposledy viděli někde na čerpací stanici v Kodani. Rybolov je prostě řehole.

Od rána tu tak nějak zevlujeme a postupně hledáme každý svoje věci a snažíme se je nasoukat do tašek a beden. K tomu dojídáme zbytky jídla, abychom toho nevozili domů zbytečně mnoho. 

Slíbil jsem Vám představení našeho ubytování, tak přikládám pár fotografií. Máme tu opět každý svou ložnici a dvě koupelny, takže podmínky pro rybolov byly maximální. Pokud by Vás zajímal detail, tak mrkněte na www.nordskotbrygge.no Pokud byste sem někdy mířili, je sem cesta překvapivě pohodlná, když nepočítám cestu po silnici. Letecky z Prahy do norského Bodø s jedním přestupem a pak lodí až sem na molo.

Děkujeme za Vaše pozdravy a otázky. Na některé jsme odpověděli rovnou emailem, ale některé si tu představíme.

"Neuvažujete o tom, že byste do Norska začali cestovat letecky?"

Zatím ne, jak se říká "i cesta je cíl" a při cestě po silnici vidíme krásy Skandinávie a zažijeme spoustu zábavy.

"Kdo chytil největší rybu?"

Největší rybu naší výpravy jsem chytil já, což Vám může napovědět do soutěže, co to bude asi za macka.

"Stále Vás to baví?"

Rozhodně ! Sice všechno už víc bolí, ale stojí to za to.

"Střídáte se při řízení lodi?"

Střídáme se při řízení auta, ale kormidlo již necháváme výhradně Kopečkovi, který ví co a jak a v případě průšvihu to máme na koho hodit.

Co nás ještě dnes čeká ? Po obědě se začneme pomalu soukat do svátečních oděvů, ve kterých nás snad v sobotu naše rodiny vytáhnou z auta a začnou se radovat z našeho návratu. Čeká nás rozdělní úlovků do našich beden, nacpání všeho možného do auta a na závěr srdceryvné loučení s panem majitelem, který posoudí, jestli jsme tu nic nezničili a neukradli. Jelikož letos Mirek nepouštěl dron v kuchyni, doufáme, že tato výstupní kontrola bude úspěšná a my se odpoledne vydáme na cestu k domovu. O průběhu naší zpáteční cesty Vás budu informovat již z tropického Česka a budu s láskou vzpomínat na zdejších 12 stupňů (pocitově 6)

Dušan