Norský zápisník č. 8/2018

Přátelé, kolegové, kamarádi, tak jsme opět doma. Trochu jsme doufali, že po návratu nás budou čekat příjemné teploty kolem 20 stupňů a ono ne ! Sauna pokračuje a my jen s láskou vzpomínáme na těch norských 15 stupňů. V pátek ráno jsme se probudili do nejvíc deštivého dne, který jsme letos na Nordskotu zažili. Lilo prostě jako z konve. Je tedy jasné, že odjezd a nakládání věcí do auta jsme odkládali, jak to šlo. Letošní úlovek se nakonec pohyboval kolem 25 kg masa na osobu, což jsme ani po počátečních nezdarech vůbec nečekali. Přitom podle čísel, které jsme museli odevzdat norskému království, to na takový úlovek ani vlastně nevypadalo, ale klaplo to a myslím, že jsme Nordskot opouštěli spokojení. Majitel byl asi také rád, protože Kopeček ráno ucpal druhý záchod :-) Tankování opět proběhlo s výhledem na Lofoty a pak už nás čekalo pouhých 3000 kilometrů k domovu.  

Celníci naštěstí opět chrápali, takže jsme po cestě stavěli vlastně pouze, když my jsme chtěli. Dokonce i auto vydrželo, ačkoliv jsme mu letos od samého začátku vůbec nevěřili. Po cestě jsme stavěli u několika odpočívadel, ale tohle u vesničky Jäkkvik bylo bezkonkurenční . . . ohniště, dřevo, elektrika, pilka i nůž k dispozici . . . to vše jen za to, že si po sobě uklidíte. Jak by to dopadlo u nás ? Ve Švédsku jsme kromě sobů potkali i náš oblíbený fast food, kde jsme se s chutí zakousli do něčeho nezdravého. Pak už to šlo raz - dva Most - Trajekt - Německo - Praha. 

Vlastně bych se asi měl přiznat, že tak hladce cesta neprobíhala, alespoň pro nás s Lukášem. To si tak jedete do dánské dálnici, minete kodaňské letiště Kastrup, minete Kodaň a do přístavu zbývá něco kolem 70 kilometrů cesty. Dojezd na palubním počítači ukazuje cca 90 kilometrů a tak se rozhodnu, že při nejbližší příležitosti natankujeme, ať do přístavu k trajektu nedorazíme na sucho. Jsem stále v klidu. Hladové oko pípne, ale jsem stále v klidu, protože dlouho benzínka nebyla a tak musí už každou chvíli být někde poblíž a navíc dojezd je furt delší, než je cesta do přístavu, kde je pumpa určitě (to je fakt). Z nějakého neznámého důvodu se poměr dojezd vs. potřebné km do přístavu začíná otáčet a po chvilce vím, že do přístavu prostě nedojedu. Přichází na řadu modlení, vypnutí klimatizace, odlehčení nohy na plynu a zatím pouze v duchu omluva Kopečkovi za rok 2016. Nezbývá než s pravdou ven :-)  Lukáše jsem poprosil, ať mrkne do telefonu, kde je po cestě benzínka . . . když mi řekl "buď v klidu, v přístavu je a jsme tam za 40 km", musel jsem mu oznámit, že nemáme naftu na 40 km. Kopeček a Mirek vzadu chrněli a na předních sedadlech se odehrávalo drama :-) Lukáš našel benzínku v městečku, ke kterému byl sjezd cca za 15 km a dojez byl v tu dobu 16 km. Jelikož víme, že u Transita je dojezd 0 km opravdu dojezd 0 km, trochu mi lepilo, aby to městečko bylo opravdu hned u sjezdu. No nebudu Vás napínat . . . po sjezdu z dálnice mi pípla "nula" hned na první křižovatce, ale naštěstí jsme do městečka, které nakonec bylo moc pěkné, nějak prostě dojeli a do 75 litrové nádrže nalili 77 litrů nafty :-) Klukům jsem řekl, že jsme raději zastavili, aby byl klid. S pravdou ven jsem šel až následně. To městečko se jmenovalo Sakskøbing a chtěl bych mu tímto poděkovat :-) Někdy bych se tam rád vrátil, protože tam bylo moc hezky, ale nějak jsem si to nedokázal užít. 

Naše Norway Fishing Expedition 2018 byla u konce. Máme za sebou 5 nádherných expedic, kdy každá z nich byla svým způsobem jiná. Určitě ta první byla pro nás zlomová, protože půlka z nás byla v Norsku poprvé a myslím, že v tom roce 2014 jsme si Norsko hromadně zamilovali. Od roku 2016 jsme začali honit ten přízrak jménem HALIBUT. Možná jsem trochu rád, že jsme ho nechytili, protože nás to alespoň bude nutit nadále studovat a hledat nové a nové taktiky a metody, jak tu obludu donutit sežrat zrovna tu naši návnadu. Opět musím poděkovat našim rodinám, že nám toto tolerují a já sám za sebe i Mirkovi, Lukášovi a Kopečkovi za tu fajn atmosféru, která na našich mejdanech za Polárním kruhem panuje. Příští rok nás čeká poprvé ostrov Vega, který je od Prahy vzdálen pouhých 2400 km, takže pohoda, to si odpočineme :-) Děkujeme za Vaše pozdravy a otázky . . . většinu jsem řešil po mailu a snažil se Vám tak odpovídat obratem. Nejčastější otázka byla, jestli letos Mirek kuchal . . . nekuchal :-) Také jste se ptali, jestli máme stejné pokoje jako v roce 2016, tak ano, spali jsme každý ve "svém" :-) Někteří z Vás se snažili poradit, jak na toho halibuta . . . nápady byly různé . . . podběrák, rukou, dokonce i elektřinou :-) Třeba příště něco z toho využijeme :-) 
Všem ještě jednou DÍKY !

Teď k soutěži - správné odpovědi na otázky jsou následující:

Bergen, Špicberky, do Osla a Bergenu (tzn. do 2 měst), Rosenborg Trondheim (nyní Rosenborg BK), Švédsko + Finsko + Rusko, Lillehammer,  Jo Nesbø.

Největší problém Vám dělala otázka, která se týkala leteckého spojení Prahy s Norskem . . . jelikož jsem se ptal na přímé lety, tak odpověď je opravdu Bergen a Oslo. Tuším, že v zimním letovém řádu bylo přímé spojení i do Stavangeru, ale v současné době se tam přímo z Prahy nedostanete a podle všeho není Stavanger v plánu ani na zimní letový řád 2018 - 2019. Bez chyby to nezvládl nikdo, snad jen já :-) S jednou chybou se do finálového rozstřelu dostala čtveřice soutěžících a to Jana M. (12,4 kg), Lenka K. (14,6 kg), Tereza G. (60 kg) a Bohumil S. (26,38 kg). V závorce jsou uvedeny odhady soutěžících na největší rybu letošní expedice. Paní Tereza G. nám fandila po celou dobu a zasílala opravdu neotřelé a vtipné nápady a připomínky. Tím, že nám tak bezmezně věřila, se odsoudila na krásné 4. místo, které jí však nevyneslo žádnou cenu. Za svou snahu jí však náleží letošní speciální cena Norway Fishing Expedition 2018, kterou si vyzvedne příležitostně, až se potkáme. Na třetím místě se tedy umístil pan Bohumil S. . . . gratulujeme . . . ten nedostane opravdu nic. Dvě ceny, které jsme do soutěže připravili, si tedy rozdělí paní Jana M. a paní Lenka K. Největší ryba, kterou chytil Lukáš, vážila 12,5 kg, takže gratulujeme paní Janě, která od nás dostane při nejbližší příležitosti hrníček "Norského zápisníku". Jako cenu útěchy pošleme paní Lence norskou marmeládu. To je pro letošní rok všechno, užívejte zbytek léta, krásné Vánoce a PF 2019. Váš Dušan