Norský zápisník č. 8/2021
Přátelé, kolegové, kamarádi, všechno jednou končí a i to naše putování po Skandinávii pro letošní rok skončilo. Budíček byl nekompromisně nastaven na 5:30 s tím, že v 7:00 startujeme Forda a odjíždíme. Loď jsme předali ještě ve čtvrtek večer, tak nám nebránilo nic v tom, nerušeně zvednout kotvy v tuto nekřesťanskou hodinu. Pan správce nám jako dárek dal každému památeční hrnek s logem STEIGEN BRYGGE a my jemu na oplátku věnovali šest "Plzní".
Postupně jsme se balili celý předešlý večer, a když
jsem kolem půlnoci šel ulehnout a transportovat se do říše spánku, ještě dlouho
jsem slyšel Mirka, jak balí a tahá věci po schodech. Mimochodem, ten kluk měl
tašku, která byla skoro větší než on a pokud ne větší, tak určitě těžší :-) S touto taškou byl
dole ze schodů hodně rychle a nahlas :-) Ráno už vše proběhlo naprosto
hladce. Snídaně, poslední hygiena na dalších 48 hodin a naládovat Transita co
se do něj vejde. První na řadě je vždycky balení ryb a jejich skládání do boxů. Rozdělili jsme
si úlovky a za pár okamžiků bylo auto naložené a my připraveni na poslední
selfie v Norsku pro rok 2021. Zpětně mě trochu mrzí, že se nám nepodařila
s Mirkem projížďka na tandemovém kole, které tam bylo
k dispozici.
Cestu jsme si naplánovali tak, abychom jeli kolem návštěvnického centra na Polárním kruhu v době jeho otvíracích hodin, což se nám povedlo a mohli jsme se tak nerušeně prohánět mezi regály. Následoval přejezd přes hranice od Švédska, kde jsme byli morálně připraveni na kontrolu, ale norský celník jen mávnul rukou s výrazem, že je asi rád, když bude v Norsku zase o skupinu východoevropských rybářů méně. Volně přeloženo, jeďte do prdele a už se nevracejte :-) Od tohoto okamžiku náš od trajektu v Dánsku dělilo už jen 20 hodin svižné jízdy. Cestou nás překvapil snad jen zážitek v městečku Söderhamn, kde jsme byli svědky srazu švédské mládeže na benzinové stanici, kdy místní omladina "vytáhla" ty největší vraky z garáží a rozhodla se dokázat jim, že ještě nepatří do šrotu. Zajímavostí je, že žádné z aut nemělo cedulku s RZ, ale místo toho přes zadní nárazník velký trojúhelník (něco asi jako naše "zetko").
Hranice mezi Švédskem a Dánskem jsme překonali také bez jakékoliv kontroly a po přejezdu Öresundského mostu jsme se již hnali směr přístav. Trochu nás přibrzdil Lukáš, který nutně potřeboval do sebe nasoukat housku s masem nebo cokoliv jiného od Mekáče. Jeho prosbám jsme dlouho odolávali, ale nakonec se nám ho zželelo a u "Meka" jsme přibrzdili. Po vydatné snídani jsme pokračovali placatým Dánskem a za vydatného větru jsme přijeli do přístavu Rødbyhavn. V momentě našeho příjezdu akorát začal "boarding" a my jako jedno z posledních aut najeli na palubu trajektu. Proti cestě do Dánska, byl zpáteční trajekt nacpán až do posledního místečka. Kluci šli nakupovat do Free Shopu a já se kochal pohledem na mořskou hladinu. Po 45 minutové cestě jsme se vrátili do auta, které Kopeček nemohl původně najít, ale díky mému skvělému orientačnímu smyslu jsme náš koráb našli a připravili se na opuštění trajektu. Celník na německé půdě nám jen zamával a my zabočili ještě na poslední větší zastávku a to rychlý nákup v Border Shopu. Lukáš vyběhl s tím, že si zajde jen pro tři lahve a Mirek ho následoval se slovy "nic nechci, ale půjdu s Tebou". Po ujištění, že jsou tu hned, jsem zaparkoval a kochal se pohledem na přijíždějící a odjíždějící trajekty. Na můj vkus jsem jich viděl až moc. Když kluci po hodině dorazili, vyrazili jsme na poslední úsek naší letošní expedice. Cesta po německých dálnicích bývá většinou bezproblémová a velmi rychlá, ale letos se Němci rozhodli všechno rozkopat a v okolí Lübecku nebyla jediná dálnice, kde by nestála minimálně 10 kilometrová kolona.
Máme tu tradiční okénko "nad dotazy čtenářů", na které se v letošním roce dostalo poněkud později, ale snad mi bude ke cti sloužit to, že jsem se snažil některým z vás odpovídat průběžně J Zde je výběr nejlepších otázek:
Ahoj kluci, bude letos Mirek kuchat ryby nebo tradičně tuto lahůdku vynechává ?
Ahoj, Mirek měl pro letošní rok speciální a dokonce řekl bych průkopnický úkol a to vakuování našich úlovků. Jeho kuchací schopnosti si necháváme až na halibuta :-)
Nazdar rybáři, jaké druhy ryb se vám letos podařilo ulovit ? Jen tresky a makrely ?
Chytili jsme tradičně převážně tresky a makrely, ale našlo se tam i několik mníků a jeden hezký okouník.
Čau, neuvažujete o nějaké výstavě fotek nebo přednáškách o Norsku s promítáním ?
Díky, ale neuvažujeme :-) Tedy alespoň já ne :-) Po první expedici jsme něco podobného podnikli, ale teď nějak není čas.
Ahoj, prdíte před sebou a prdíte často ?
Ahoj, mohl bych tvrdit, že neprdíme, ale nebudeme si tu lhát, ne ? :-)
Čus, máte nějaký systém střídání při řízení auta ?
Systém je, že každý řídí do doby, než bude chtít vystřídat. Jsme už ve věku, kdy si umíme říci DOST a není rozhodně potupa přiznat únavu. Střídáme se většinou ve stejném pořadí a každý úsek je cca 400 - 600 kilometrů a to asi podle denní doby a náročnosti. Je rozdíl frčet kolem fjordů 200 km a na dálnici v Německu 400 km.
Ahoj, zajímalo by nás, jak tankujete do loďky ? Jezdíte k pumpě ?
Do loďky nosíme kanystr a doléváme to do nádrže. Některé lodě mají nádrže dvě a lze je tak v průběhu cesty přepojit a zvýšit tak dojezd.
Ahoj kluci, viděli jste letos delfína ?
Ahoj, delfíny jsme letos viděli a je to pořád zážitek, na který se nezapomíná.
Ahoj, kolik ryb jste si letos dovezli ?
Ahoj, limit byl pro letošní rok 18 kilo ryb na hlavu, takže tak :-) Reálně jsme to úplně přesně před odjezdem nevážili, ale po příjezdu domů jsme po převážení zjistili, že každý máme cca 20 kg a Kopeček asi 16 kg, takže +/- jsme v průměru na limitu :-)
Letošní Norway Fishing Expedition jsme ukončili na tradičním místě v Michli v sobotu 14. srpna 2021. Byl to další skvělý týden s bezvadnou partou kamarádů. Po té roční pauze jsme byli natěšeni a zase si to užili na plné pecky. Kluci díky a těším se na další ročník. Věřím, že naši věrní čtenáři s námi budou i příští rok a budou nám tradičně držet palce v souboji s bájným halibutem :-)
Tak ať žije Norway Fishng Expedition 2022 :-)
Váš Dušan