Olympijský zápisník č. 4/2012

Zdravím z olympijského Londýna! Dnešek jsem pojal čistě odpočinkově. Změna byla patrná již při snídani, kdy jsem si namazal pouze 2 krajíce chleba a vynechal vajíčka a spol., protože jsem již pomalu začínal kvokat. Dopoledne bylo čistě odpočinkové, tzn. po snídani jsem ulehl a do 13 hodin spinkal, jako malý Bambulka. Pokud tedy čekáte na nějaké dopolední olympijské zážitky, tak žádné nebyly :-) Odpoledne jsem se až v Českém domě dověděl, že máme další, tentokráte bronzovou medaili od čtyř kluků z vodního kanálu. Víc bohužel nevím, protože si tu jejich disciplínu přesně nepamatuji. S jedním z nich jsem pak mluvil a dovolil mi vzít mu ho do ruky, což bylo další z mých "poprvé", co v Londýně zažívám. Tím HO myslím samozřejmě ten bronz a musím uznat, že vyhrát medaili na LOH je věc nádherná, ale tahat tuhle placku na krku, tak to chce pořádnou fyzičku :-) Každopádně zážitek jako blázen držet v ruce olympijskou medaili. Pak se mi podařilo ještě ulovit Romana Šeberleho pro společnou fotografii a těsně před odpoledním odjezdem na basketbal se v Českém domě děkovalo našim basketbalistkám na jejichž semifinále, kde by nastoupily, kdyby nepodlehly Francii, jsem následně odjel.

Ve vlaku se mi podařilo sednout si právě hned za naše basketbalistky a z jejich rozhovoru vyplynulo, že svou účast na LOH pořádně zapily . . . otázka "blilas?" v jejich rozhovoru padala docela často :-) Koukal jsem, že na nádraží St. Pancras postavili Britové sochu líbajícím se lidem a musím říci, že v Londýně se lidi líbají opravdu na každém rohu :-) Basketbal mě moc nebere, takže jsem spíš okukoval londýnskou "outů arénu" a čekal na SMS z Olympijského parku, jak dopadla Bára Špotáková. To, že do Čech doveze zlato už asi všichni víte a já tiše doufám, že bych jí snad mohl zítra vidět v Českém domě. Váš Dušan B.